|
|
Využití odpadních banánových slupek pro obalové materiály
Vachta, Jonáš ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá izolací celulózy z odpadních banánových slupek a jejím využitím jako plniva v kompozitních filmech. Cílem bylo připravit bioplast, který by byl vhodnou ekologickou alternativou k tradičním polymerům a měl by potenciál pro aplikaci v obalovém průmyslu. Celulóza byla z banánových slupek izolována za použití kombinace metod alkalické a kyselé hydrolýzy a bělení pomocí chloritanu sodného. Vzorky po izolaci byly charakterizovány infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FT-IR) a byla u nich stanovena průměrná velikost částic pozorováním pod mikroskopem. Následně byly připraveny kompozitní filmy za použití agarové a škrobové matrice, glycerolu jako změkčovadla a izolované celulózy jako plniva v různých koncentracích pro posouzení vlivu přídavku celulózy na vlastnosti výsledných bioplastů. Charakterizace připravených bioplastů zahrnovala měření FT-IR, zkoumání povrchu pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (SEM) a stanovení mechanických vlastností měřením meze pevnosti, prodloužení při přetržení a Youngova modulu. Bylo zjištěno že přídavek celulózy z banánových slupek má pozitivní vliv na mechanické vlastnosti všech připravených kompozitů na bázi agaru i škrobu, s výjimkou prodloužení při přetržení u agarových filmů, kdy došlo k mírnému poklesu oproti referenčním filmům.
|
|
|
Optimalizace přípravy tenkých hydrogelových folií na bázi biokompatibilních polymerů
Vacková, Barbora ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá optimalizací přípravy tenkých hydrogelových filmů na bázi polyvinylalkoholu (PVA) s možností inkorporování vhodných aditiv (polyelektrolyty, plastifikátory apod.) do struktury připraveného filmu pro modifikaci vlastností. Jako polyelektrolyty byly využity DEAE-Dextran hydrochlorid a kyselina polyglutamová (PGA). Na takto upravených fóliích byla provedena základní charakterizace a jejich vlastnosti byly následně porovnávány s čistými PVA filmy. Filmy byly charakterizovány pomocí tloušťky, schopnosti botnání, bariérových vlastností, mechanických vlastností v tahu, specifického povrchu, antimikrobiálních testů a také termogravimetrické analýzy. Schopnost botnání PVA/PGA filmů byla velmi vysoká, což může být nevýhoda pro jejich využití v obalovém průmyslu. Botnáním se zvyšuje podíl vody v matrici PVA filmu, čímž se podmiňuje vyšší růst mikroorganismů, který vede k jeho degradaci. Rychlost prostupu vodní páry byla výrazně ovlivněna přídavkem plastifikátoru. Malý specifický povrch filmů indikuje hladký povrch, který podporuje dobré bariérové vlastnosti. Poměrně dobré mechanické vlastnosti vykazovaly filmy s přídavkem plastifikátoru. Hodnoty meze pevnosti v tahu, tažnosti a modulu pružnosti byly srovnatelné s komerčně dostupnými fóliemi jako polypropylen (PP) či polyethylen (PE). Na základě všech experimentů byly vyhodnoceny filmy PVA, PVA/DEAE-Dextran a jejich varianty s přídavkem glycerolu jako plastifikátoru nejlepšími kandidáty pro použití těchto filmů jako obalových materiálů. Podkladem pro navazující práce by mohla být zejména optimalizace PVA filmů pro propustnost kyslíku. Dále by bylo možné definovat možnosti využití těchto fólií v obalovém průmyslu na základě relativní vlhkosti prostředí.
|
|
|
Uchovatelnost zeleninových salátů minimálně zpracovaných
Němcová, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá uchovatelností zeleninových salátů minimálně zpracovaných. V úvodní části práce se zabývá zeleninovými druhy používanými v těchto salátech, obalovým materiálem a modifikovanou atmosférou, která se využívá pro konzervování. Další část je věnována praktickému pokusu skladování dvou druhů zelí balených v podtlaku, a také sortimentu nacházejícího se v obchodních řetězcích v České republice a zahraničí.
|
|
|
Využití odpadních banánových slupek pro obalové materiály
Vachta, Jonáš ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá izolací celulózy z odpadních banánových slupek a jejím využitím jako plniva v kompozitních filmech. Cílem bylo připravit bioplast, který by byl vhodnou ekologickou alternativou k tradičním polymerům a měl by potenciál pro aplikaci v obalovém průmyslu. Celulóza byla z banánových slupek izolována za použití kombinace metod alkalické a kyselé hydrolýzy a bělení pomocí chloritanu sodného. Vzorky po izolaci byly charakterizovány infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FT-IR) a byla u nich stanovena průměrná velikost částic pozorováním pod mikroskopem. Následně byly připraveny kompozitní filmy za použití agarové a škrobové matrice, glycerolu jako změkčovadla a izolované celulózy jako plniva v různých koncentracích pro posouzení vlivu přídavku celulózy na vlastnosti výsledných bioplastů. Charakterizace připravených bioplastů zahrnovala měření FT-IR, zkoumání povrchu pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (SEM) a stanovení mechanických vlastností měřením meze pevnosti, prodloužení při přetržení a Youngova modulu. Bylo zjištěno že přídavek celulózy z banánových slupek má pozitivní vliv na mechanické vlastnosti všech připravených kompozitů na bázi agaru i škrobu, s výjimkou prodloužení při přetržení u agarových filmů, kdy došlo k mírnému poklesu oproti referenčním filmům.
|
|
|
Optimalizace přípravy tenkých hydrogelových folií na bázi biokompatibilních polymerů
Vacková, Barbora ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá optimalizací přípravy tenkých hydrogelových filmů na bázi polyvinylalkoholu (PVA) s možností inkorporování vhodných aditiv (polyelektrolyty, plastifikátory apod.) do struktury připraveného filmu pro modifikaci vlastností. Jako polyelektrolyty byly využity DEAE-Dextran hydrochlorid a kyselina polyglutamová (PGA). Na takto upravených fóliích byla provedena základní charakterizace a jejich vlastnosti byly následně porovnávány s čistými PVA filmy. Filmy byly charakterizovány pomocí tloušťky, schopnosti botnání, bariérových vlastností, mechanických vlastností v tahu, specifického povrchu, antimikrobiálních testů a také termogravimetrické analýzy. Schopnost botnání PVA/PGA filmů byla velmi vysoká, což může být nevýhoda pro jejich využití v obalovém průmyslu. Botnáním se zvyšuje podíl vody v matrici PVA filmu, čímž se podmiňuje vyšší růst mikroorganismů, který vede k jeho degradaci. Rychlost prostupu vodní páry byla výrazně ovlivněna přídavkem plastifikátoru. Malý specifický povrch filmů indikuje hladký povrch, který podporuje dobré bariérové vlastnosti. Poměrně dobré mechanické vlastnosti vykazovaly filmy s přídavkem plastifikátoru. Hodnoty meze pevnosti v tahu, tažnosti a modulu pružnosti byly srovnatelné s komerčně dostupnými fóliemi jako polypropylen (PP) či polyethylen (PE). Na základě všech experimentů byly vyhodnoceny filmy PVA, PVA/DEAE-Dextran a jejich varianty s přídavkem glycerolu jako plastifikátoru nejlepšími kandidáty pro použití těchto filmů jako obalových materiálů. Podkladem pro navazující práce by mohla být zejména optimalizace PVA filmů pro propustnost kyslíku. Dále by bylo možné definovat možnosti využití těchto fólií v obalovém průmyslu na základě relativní vlhkosti prostředí.
|
|
|
Klasifikace korozního poškození historického olova a systém prostředků pro jeho konzervaci
Kouřil, Milan ; Ďurovič, Michal ; Bartl, Benjamin ; Strachotová, Kristýna Charlotte ; Msallamová, Šárka
Mnohé muzejní a archivní instituce se v současnosti potkávají s problematikou koroze olověných sbírkových předmětů, uložených v depozitářích, způsobenou citlivostí olova vůči těkavým organickým sloučeninám (VOC), zejména vůči kyselině octové. Zvláštní skupinou těchto olověných předmětů jsou olověné buly (kovové pečeti), které bývají obvykle připojeny k pergamenovým listinám pomocí textilního závěsného materiálu. Metodika zavádí systém kategorizace korozního poškození olověných pečetí a hodnocení podmínek jejich uložení a navrhuje postupy konzervačních opatření vhodné pro možné varianty výsledky průzkumu stavu pečetí a expozičních podmínek. Navržené konzervační postupy jsou založeny především na eliminaci agresivních složek prostředí volbou vhodných obalových materiálů a použitím sorbentů.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Testování antimikrobiální aktivity obalových materiálů s rostlinnými extrakty proti bakteriím rodu Enterococcus
Maňáková, Simona
Tato diplomová práce se zabývá problematikou testování antimikrobiální aktivity rostlinných extraktů, jako součástí obalových materiálů potravin, proti bakteriím rodu Enterococcus. Literární část této práce se zaměřuje na charakteristiku rodu Enterococcus, na jeho výskyt nejen v potravinách a v neposlední části se zabývá negativním vlivem na organismus člověka. Dalším zpracovaným tématem je použití aromatických rostlin jako producenty silic a jejich využití v potravinářství jako aktivních látek s antimikrobiálními a antifugálními účinky. Popsána je i charakteristika aromatických rostlin rostoucích i v našich zeměpisných podmínkách. Poslední částí literární sekce je úvod do charakteristiky obalových materiálů a jejich velký význam v potravinářství. Praktická část této práce se zabývá testováním antimikrobiální aktivity vybraných silic aplikovaných na obalových materiálech proti E. faecalis. Další částí je testování těchto antimikrobiálních obalových materiálů se silicemi při použití na masném výrobku, s následným mikrobiologickým rozborem růstu sledované bakterie.
|
|
|
Ftaláty v potištěných a nepotištěných obalech masných výrobků
Lavingrová, Veronika
Diplomová práce pojednává o problematice esterů kyseliny ftalové v potištěných a nepotištěných obalech masných výrobků. Celkem bylo analyzováno 30 vzorků plastových obalových materiálů pro masné výrobky. Velikost odebíraných vzorků byla vždy 1 dm2. Koncentrace dibutyl ftalátu (DBP) v potištěných vzorcích se pohybovaly v rozmezí od nedetekovatelných hodnot (< 0,1) do 72,6 ug.dm-2 povrchu vzorku. V případě obalů bez potisku byly zjištěny koncentrace od nedetekovatelných hodnot (< 0,1) do 67,7 ug.dm-2 povrchu vzorku. U di-2-ethylhexyl ftalátu (DEHP) byly naměřeny koncentrace od nedetekovatelných hodnot (< 0,1) do 98,7 ug.dm-2 povrchu vzorku, zatímco u obalových materiálů bez potisku se naměřené hodnoty pohybovaly od nedetekovatelných hodnot (< 0,1) do 60,3 ug.dm-2 povrchu vzorku.
|
|
|
Biodegradabilní obalové materiály
Smutný, Roman
Tato bakalářská práce je zaměřená na problematiku biodegradabilních materiálů, především se zaměřením na obalové materiály. Snaží se přiblížit tuto problematiku a ucelit informace o těchto materiálech. V této práci nalezneme rozdělení a historii klasických obalových materiálů a také rozčlenění biodegradabilních materiálů. Pro lepší představení obalů jsou v práci začleněny fotografie.
|
|
|
Uchovatelnost zeleninových salátů minimálně zpracovaných
Němcová, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá uchovatelností zeleninových salátů minimálně zpracovaných. V úvodní části práce se zabývá zeleninovými druhy používanými v těchto salátech, obalovým materiálem a modifikovanou atmosférou, která se využívá pro konzervování. Další část je věnována praktickému pokusu skladování dvou druhů zelí balených v podtlaku, a také sortimentu nacházejícího se v obchodních řetězcích v České republice a zahraničí.
|
host ::
RSS.